Dnes se francouzská politická scéna ocitla v chaosu po rezignaci premiéra Sébastiena Lecornu, který ve funkci působil pouhých 27 dní, což jej činí nejkratší sloužícího premiéra v historii Francie. Jeho demisi přijal prezident Emmanuel Macron, a to jen den poté, co Lecornu oficiálně představil svou vládu. Situace ukazuje na hluboké problémy, které Francie prochází od loňských předčasných parlamentních voleb, které vedly k výrazné roztříštěnosti v Národním shromáždění.
Lecornu se snažil sestavit kabinet, který by získal podporu v parlamentu, avšak jeho vláda čelila odporu jak ze strany pravicových republikánů, tak i levicových socialistů. Opoziční strany vyjádřily zklamání z minimálních změn v kabinetu a hrozily vyslovením nedůvěry. Lecornu byl přitom třetím premiérem, který se pokusil o získání podpory po loňských volbách, a jeho předchůdce François Bayrou byl odvolán po neúspěšném hlasování o důvěře.
Politická krize ve Francii se prohlubuje a ekonomické problémy zemi ještě více komplikují. Francie se potýká s největším rozpočtovým deficitem v eurozóně a úvěrový rating klesl na historické minimum. Média dokonce začala označovat Francii jako „nemocného muže Evropy“, což odráží její neschopnost vymanit se z ekonomických potíží.
Po oznámení o rezignaci Lecornu zaznamenalo euro vůči dolaru prudký pokles o více než 0,6 procenta. Investoři reagují na politickou nejistotu, což vedlo k poklesu cen francouzských dluhopisů a zvýšení jejich výnosů. Výnos desetiletých dluhopisů vzrostl o devět bazických bodů na 3,6 procenta, což dále zvyšuje rizikovou přirážku.
Opoziční strany obviňují Macrona z chaosu a požadují předčasné volby, přičemž mnozí z nich zpochybňují jeho schopnost vládnout až do konce mandátu v roce 2027. Vzhledem k současné politické situaci je otázkou, zda Macron dokáže jmenovat nového premiéra, který by se stal úspěšnějším než jeho předchůdci. Francouzská politická scéna tak zůstává napjatá a nejasná, s ohledem na stále přetrvávající rozdělení a nedostatek konsenzu mezi politickými silami.
